Faktor strachu 2012

… aneb jak jsem myslela, tak jsem i udělala ! 😎

V neděli 25.3.2012 se v Prostějově sešla parta „nadlidí“ a pustili jsme se do organizování tohoto závodu 😛 Já měla velmi jednoduchý úkol, sehnat nějaké sponzory ( tímto moc děkuji všem sponzorům, jsem si jistá, že ceny se vítězům líbily ! 🙂 ), no a pak jsem jen ráno opět zkomolila pár jmen – brnkačka 😉 😀

Horší to už ale bylo, když jsme měli jít běhat, nějak jsem postrádala nadšení a zapálenost pro věc … 5 měsíců jsme agility víceméně netrénovali, trénovat jsme začali až dva týdny před těmito závody a dva týdny před závody jsem zjistila, jak strašně jsme za těch 5 měsíců zamrzli a zapomněli .. k tomu se přidalo mírné oteplení a psíci o 60% pomalejší .. nejhorší na všem jsem ale samozřejmě já – aneb jestli mě to agility nezačne zase rychle bavit, tak to asi raděj zabalíme, těžko říct, jak tahle sezóna bude vypadat, jestli vůbec bude nějak pokračovat .. ale je teprve konec března, na nějaké silné závěry je ještě brzy, ne ? 😀

Otrávená já = otrávený Zamba = příšerné běhy …

Petr Noga nás pěkně odrovnal hned na začátku, kam jsem si stoupla, tam byla překážka, kam jsem se podívala, tam byla překážka – vzdálenost jedné překážky od druhé byla v průměru 5m – tohle mi tak nejde !!! Cítím se a jsem jako slon v porcelánu, tedy tyto běhy byly opravdu hrůzné ! Na řadu přišly parkury od Slávky Podmolové – tyto parkury se mi líbily a to hodně, bohužel, Zamba už neběžel skoro vůbec a já jsem byla otrávená čím dál, tím víc .. jo, když vidím, že něco neklape, nejraději bych den ukončila a začala zase někdy příště od začátku, když není něco podle mých představ, nemám ani chuť se snažit – je to negativní vlastnost, ale už jsem se tak jednou narodila .. Mám ráda 100% výkony od obou, ne 20% od každého … nicméně, Zamba byl zlatý, je pes, který se přizpůsobí, tedy, když mě se nedaří, tak on mě z toho nevytáhne, ale podrží a je v tom se mnou, tedy nedaří se ani jemu, jsme super tým, ne ? 😀

Ena si ve volném čase lítala po cvičáku s pozitivně naladěným ocáskem a sháněla kus žvance, kde se dalo – že prý „bázlivá“ pyrenejka .. prd bázlivá, herečka je to ! 😀

Od příštích závodů startujeme se Zambou opět v kategorií A2 – prostě se tam víc cítím „jako doma“ 😀

No a než nebudu mít náladu se na nějaký agility trénink laskavě dostavit, tak budu dělat to, na co náladu mám a co mě baví – chodit večer běhat (samozřejmě se psama),  snažit se o nějaké to frisbee atd.. atd.. prostě bavit se a nenudit se 😀 ! 

Jaro !

Tak nám konečně začalo očekávané jaro ! Popravdě, je mi celkem jedno, jaké je roční období, ale hlavně, že svítí slunce a je světlo ! 🙂 Dokonce i do školy hned chodím raději, vstávám ochotněji a nečumím do bílé zdi, ale ven z okna. 😀

A z pejsků se opět stávají aktivní procházkovači a ne buřtíci – za což jsem ráda !

Pomalu také oprašujeme naše agility dovednosti – no, zatím to nevypadá na příliš úspěšnou sezónu, ale hlavně, aby byla sranda, ne ? Takže přikládám jedno video, tentokrát si jednu z hlavních postav zahrál někdo jiný 😉

Jednoduše, spíš se bavíme, než myslíme – a asi jsme se v tom našli ! 😀

Autor fotografií: Dáša Laníková