Intenzivní trénink agility v Praze

Když jsem na facebooku zveřejnila, že budu mít na začátku příštího roku nějaké intenzivky v Olomouci, ozvalo se pár přátel z Čech, že pro ně je to „moooc daleko“ 😀 Tak si říkám, dobrá tedy, nebudu čekat na pozvánku, ale zkusím najít nějaké prostory v Praze a udělat trénink přímo tam.

Fajn halu mají na cvičáku OSA Panda Praha, a tak jsem kontaktovala Báru Banýrovou. Nejdřív jsem halu zamluvila na jeden den, pak na dva .. Čímž bych chtěla Báře moc poděkovat za trpělivost při vyřizování mých e-mailů ! 😀

Trénink se naplnil překvapivě rychle a já se už moc těšila na prosinec. Musím přiznat, že jsem byla na přihlášené týmy zvědavá, protože ne všechny jsem před tím znala. Na Moravě se poslední dobou traduje, že v Čechách jsou na tom s agility hůř, tak jsem si to chtěla ověřit na vlastní oči a musím říct, že jsem asi měla štěstí, protože na tréninku jsem měla opravdu šikovné a perspektivní týmy, se kterými byla radost spolupracovat !

praha

 

Nevím jak ostatní, ale já jsem z tréninku odjížděla s výborným pocitem a dobrou náladou. V pondělí mi taky přišel potěšující e-mail, ve kterém stálo, zda nechci trénink ještě zopakovat, samozřejmě, že chci 🙂

Další trénink v Praze bude v březnu a během pár hodin byl plně obsazen, takový zájem mě moc těší a těším se na všechny na viděnou !

A pokud by měl zájem o trénink se mnou ještě někdo z Moravy, 5.1.2014 bude intenzivka v Holešově, v krásné hale ve Všetulích, více informací o trénincích najdete na stránce Trénink. 🙂

Euro Cup, Nemšová, SK

Asi nejdivnější závody roku a já si je užila !

Tentokrát bude článek hodně stručný, protože některé příhody, které se nám za ten víkend staly, nejsou úplně publikovatelné 🙂 Jak taky jinak .. jedete-li s Kristou Půdovou a Verčou Hejralovou, že ? 😀

V první řadě bych chtěla moc poděkovat Ljubě Řezníčkové, díky které jsem si konečně mohla zaběhat v kategorií large s borderákem Pepou – tak hodný a vychovaný pes ! Vůbec jsme ho potom nechtěli Ljubě vrátit ! 😀

A proč jsem s ním běhala ? Ena původně běhat neměla, ale protože jsem opravdu hodně chtěla jet na závody, vyhodila jsem na facebook „inzerát“, že kdo mi půjčí psa – a Ljuba byla tak hodná, že mi Pepu svěřila !

pepa

Jak už to ale bývá, plány se změnily a na poslední chvíli jsem na závody dohlásila taky Enu. Takže se mi splnilo přání a mohla jsem si zkusit, jaké to je běhat se dvěma psy, v dvou různých kategoriích na závodech, kde jsou dva parkury – takže bylo jasné, že se mi běhy budou krýt. V hlavě jsem tedy měla dva parkury a tak nějak jsem běhala „zároveň“. Řeknu Vám, byla jsem na sebe zvědavá ! A pak jsem na sebe byla i pyšná 😀 Čekala jsem, že budu nervózní, ale byla jsem úplně v klidu a běhání jsem si užívala ! S Pepou jsme se diskli jen jednou – a to jsme před těmito závody měli jen jeden společný trénink ! Dokonce, kdyby Pepovi nespadli nějaké laťky, byli bychom i na bedně 🙂 Vzhledem k povrchu se na něj ale nemůžu vůbec zlobit, písek byl hodně hluboký, bořivý … jednoduše špatný.

A Ena ? Určitě bylo vidět, že teď netrénujeme, ale běhání s ní mě prostě baví ! V sobotu vyhrála agility – a od příštího roku můžeme běhat v kategorií A3, pak byla ještě třetí v jumpingu, spadla jí jedna laťka, ale měla nejlepší čas :). No a pak už to šlo sice trochu z kopce, ale nevadí, sranda to byla i tak !

Na tyhle závody jsem jela za účelem odreagovat se a vyčistit si hlavu, což se i povedlo. Ještě jsem nezažila závody, kde by bylo v podstatě všechno špatně, ale já z nich měla přesto tak dobrý pocit !

Díky Kristě, Verči za super společnost a Ljubě za půjčení super psa !